Mladí dnes už nevědí, co znamenají tradiční velikonoční zvyky. Tady je to, co jsme dělali my

Dnešní mladiství, kteří ještě slaví Velikonoce, už myslí jen na pletení pomlázky a množství občerstvení, které během dne dostanou u navštěvovaných rodin. Mnoho z nich zapomnělo nebo se vůbec nedozvědělo, o čem Velikonoce z historického kontextu jsou.

Mnozí se domnívají, že nejdůležitějším svátkem pro křesťany jsou Vánoce. Ve skutečnosti to jsou Velikonoce, které začínají Květnou či Pašijovu neděli a trvají celý Svatý týden. Tyto týdenní slavnosti doprovázejí lidové tradice a zvyky.

Začátek Svatého týdne

„Maminka mě učila, že Svatý týden začíná už v Květnou neděli. Dnešní mládež ani neví, že Svatý týden existuje. Místo toho začínají slavit až zeleným pivem,“ vzpomíná pamětnice z Moravy.

Na tradiční Velikonoce vzpomíná pamětnice z Moravy. Vzpomenete si na průběh celého Svatého týdne?

Označení Květná neděle odkazuje na historický moment v Jeruzalémě, kdy lidé vítali kvítím příchod Ježíše Krista. V tento den se do kostela nosily polorozkvetlé větvičky jívy, takzvané kočičky, které jsou dodnes symbolem Velikonoc.

Na Modré pondělí by se nemělo pracovat ani péct

Označení modré pochází z německého blau, které v překladu znamená také podnapilý. Právě podnapilý člověk by pracovat neměl a kdyby se náhodou do práce pustil, hrozí mu namodralé podlitiny.

Šedivé úterý se pojí s pavučinami

Jelikož se jaro pojí s milovanými jarními úklidy, není překvapivé, že samotný Svatý týden vyhrazuje úklidu několik dní. V úterý byste se měli pustit do vymetání pavučin a setřít prach.

Mimo úklid se šedivému úterý říkalo kvůli šedivé obloze, která je pro jaro typická. Další název, které úterý neslo, bylo Tlusté, a to z důvodu, aby se lidé pořádně najedli před nadcházejícím půstem.

V průběhu Škaredé středy úklid pokračuje

V tento den byste se měli pustit do vymetání kamen a komínů. Pojmenování Škaredá tentokrát nedostala kvůli úklidu nebo počasí, ale podle zrady, které se dopustil Jidáš. Proto se ve středu a čtvrtek pečou takzvané jidáše ve tvaru uzlu, které připomínají provaz, na kterém se obvěsil.

Co se jídelníčku týče, na Škaredou středu se jí pouze „škaredá“ jídla, tedy čočka či hrách. V tento den se nemračte, jinak budete mít škaredý celý rok.

Zelený čtvrtek je den odpouštění

Jedná se o smutný den, kdy proběhla Poslední večeře. Zelený čtvrtek připomíná pláč a nářek a hospodyňky pekly zelená jídla. Dnešní hospody a restaurace také servírují zelené pivo, ale to do Velikonoc přirozeně nepatří. Tento zvyk se donesl z Irska, kde se slaví Den svatého Patrika.

Vyvrcholení půstu připadá na Velký pátek

Maso je v tento den zakázané, neměli byste si nic půjčovat a neměli byste ani prát – jelikož by to odkazovalo na máchání oblečení v Kristově krvi. Velký pátek připomíná Ježíšovo ukřižování, a dále se jedná o den, kdy matka země otevírá svou náruč a daruje lidem své zdroje. Proto by například měly zůstat otevřené obchody, aby si lidé mohli nakoupit zásoby.

Bílá sobota

V sobotu byl Ježíš pohřben a jeho bílé roucho dalo tomuto dni pojmenování Bílá. Na tento den naše prarodiče bílili domy a domácnosti, čistili nábytek a posvěcený očistný oheň si odnášeli domů. Mimo úklid se na tento den pečou mazance, věnce a velikonoční beránci. Ještě několik let zpět třásli lidé o půlnoci stromy, čímž se probudily k životu a měly dávat úrodu po celý rok.

Boží hod velikonoční

V neděli přichází největší svátek celého roku a tím je Boží hod velikonoční. Tímto dnem končí půst a sní se vše, co se v sobotu upeklo. V neděli se pracuje jen minimálně, jelikož jsme veškeré povinnosti vyřídili během týdne.

Vyvrcholení týdne

Na Velikonoční pondělí se tehdejší tradice stále drží. Každý kraj má své zvyky od polévání vodou, přes pomlázky až po pentličky. Původním významem tohoto dne bylo projevit lásku, úctu a respekt našemu tělu, domovu a blízkým.

Zdroje: idnes.cz, blesk.cz, radimejak.cz