Bydlení za trest? Hypotéky levnější, ale splátky stejně drtí rodiny víc než kdy dřív
Úroky na hypotékách klesají. Mohlo by se zdát, že rok 2025 tak přinese mnoho rodinám úlevu, především co se týká splácení jejich hypoték. Přesto je to stále velká finanční zátěž, která neklesá. Jak je to možné? Jedná se o paradox, jenž neustále vyvolává otázky kolem dostupnosti bydlení i kolem faktorů, které ovlivňují rodinné rozpočty.
Úroky klesají, ale ceny nemovitostí rostou
Průměrná úroková sazba hypoték poklesla v lednu 2025 oproti předchozím měsícům na 5,13 %. Trend snižování základních sazeb je částečně dán Českou národní bankou. Nemá však zcela pozitivní dopad. V jeho důsledku rostou ceny nemovitostí, a tak je pořízení bydlení pro mnoho lidí i rodin stále nedostižné. Problémem je také vysoká částka, kterou potřebují zájemci o bydlení a hypotéku našetřit z vlastních prostředků. Ta se nyní pohybuje kolem 20 %, a čím dražší nemovitost, tím vyšší je částka, kterou musí zájemce složit z vlastního.
Jaké jsou reálné měsíční náklady na bydlení
Problémem není jen nárůst cen nemovitostí, ale také rostoucí náklady českých domácností. Zatímco podle údajů Českého statistického úřadu byly roku 2023 průměrné měsíční náklady na bydlení 8 299 Kč v jedné domácnosti, v současné době výrazně vzrostly. Nájemní byty přitom dosahovaly částky až 12 300 Kč na rodinu. Největší částku přitom spolkl především nájem samotný. Majitelé vlastních rodinných domů měli náklady o něco nižší, průměrně kolem 7 700 Kč měsíčně. V současné době se nájmy šplhají přes 15 až 16 000 Kč v průměru. Rostou také zálohy za elektřinu, plyn a vodu. A to nepočítáme, kolik peněz měsíčně stojí rodiny nákup potravin, kosmetiky a dalších nezbytných položek.
Zkušenosti rodin s rostoucími splátkami
Problém představují nejen žádosti o nové hypotéky. Rodiny, které již hypotéku splácejí, prožívají mnohdy šok, když přijde navýšení úroků na další fixační období. V tom prvním mohou být úrokové sazby kolem 3 %. Když se pak zvýší na následující fixační období jednou tolik, může to pro rodinu znamenat i existenční problémy.
Například rodina pana Radka platila v předchozím fixačním období splátku hypotéky 16 500 Kč. Nová úroková sazba ji zvedla až na 32 000 Kč. Rodinné výdaje to zvedlo až na 68 000 Kč. Mnoho domácností tak musí zásadně upravit rodinné rozpočty. Jsou však i takové, které mají rozpočet napjatý už při původní splátce. Pokud se nově zvedne na dvojnásobek, znamená to obrovský problém, který se dá mnohdy řešit jedině prodejem nemovitosti a odchodem do podnájmu.
Co na to finanční poradce
Podle finančního poradce Jakuba Šneberka je dostupnost bydlení i přes pokles úrokové sazby stále problematická. Doporučuje proto, aby rodiny dobře zvážily své finanční možnosti a pokud je to nutné, aby včas hledaly alternativní řešení. Nabízí se např. refinancování stávajících úvěrů či využití státních podpor.
Cesta k dostupnějšímu bydlení
Dostupnost bydlení neovlivňuje jen pokles úrokových sazeb na hypotékách, ale i celková cenová politika bydlení. Svou roli hraje i podpora výstavby dostupného bydlení. Pokud se zaměříme na státní příspěvky na bydlení, zjistíme, že mohou finanční zátěž rodin částečně zmírnit. Není to však dlouhodobé řešení, a tak je nutný komplexní přístup, jež zahrnuje regulaci trhu s nemovitostmi i podporu mladých rodin, které si chtějí pořídit první bydlení.
Situace si v současné době žádá kombinaci opatření na úrovni státní politiky, finančního sektoru, ale také individuálního přístupu domácností naučit se lépe finančně plánovat. Rodiny by také měly myslet dopředu a připravit se na to, že pokud bude končit fixační období na hypotékách, které již nyní splácí, mohou přijít mnohem vyšší splátky. Řešením může být včasné zjištění nabídek úrokových sazeb od více bank najednou, aby mohli případně svou hypotéku refinancovat u banky, která má lepší podmínky.
Zdroje:
