EU rozhodla: Česká republika se v roce 2026 připojí k jinému časovému pásmu
Brzy se nám opět změní čas, jako je tomu už každý rok, kdy přesouváme hodinky o hodinu dopředu či zpět. Změny letního a zimního času jsou stále více diskutovaným tématem. Jak to tedy celé bude?
Snahy o to, sjednotit čas se vyvíjí již několik let a také Evropská unie se snaží střídání času změnit. Toto téma rozděluje společnost čím dál víc a není se čemu divit. Střídání času má totiž prokazatelné dopady na naše zdraví. Zhoršuje nejen spánek, ale také se lidé cítí více unavení, pociťují bolest hlavy či jinou nevolnost. Podle Akademie věd ČR může přechod na letní čas způsobovat problémy s psychikou i fyzickou výkonností. Také nebude náhoda, že krátce po změnách času přibývají dopravní nehody. Změna času ovlivňuje především v ranních hodinách, kdy se lidé musí dříve probudit a jejich tělo ještě není plně adaptováno na tuto změnu.
„Na začátku týdne po provedené změně času se totiž na silnicích potkává velké množství nedospalých lidí, kteří nadprůměrně chybují a navíc mohou být podráždění. To s sebou nese mimo jiné nižší míru vzájemné tolerance,“ vysvětluje Roman Budský z platformy VIZE 0.
Změnu času můžeme očekávat letos v noci ze soboty 29. března na neděli 30. března 2025. Ve 2:00 ráno se hodiny přesunou o jednu hodinu dopředu, tedy na 3:00, což znamená, že budeme spát o hodinu méně. Podle pravidel Evropské unie nastává změna času ve všech časových pásmech současně, tedy poslední neděli v březnu nebo říjnu.
Proč ke změně času vůbec dochází?
Letní a zimní čas byl původně zaveden během první světové války v roce 1916. Jako úsporné opatření k maximálnímu využití denního světla a úspory energie (pro válečné účely). Po válce od této změny mnoho zemí upustilo, ale během druhé světové války se k ní opět vrátilo. Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Původním cílem tedy bylo zavedení letního času kvůli šetření energie, zejména večer. Analýzy z některých zemí však ukázaly, že tyto úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise a dalších odborníků z roku 2007 většina uvedla, že letní čas nemá významnější dopad na zemědělství, dopravu ani cestovní ruch.
V Česku je dle průzkumů většina lidí proti pravidelnému střídání času a je také pro jeho zrušení, nicméně ani tady nepanuje shoda, jaký čas by měl být zaveden celoročně. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 by většina Čechů zrušila střídání letního a zimního času. V celkové populaci se pro zrušení vyslovilo 67 % dotazovaných. Nicméně názory na to, zda zavést celoročně pouze zimní nebo letní čas, byly rozdělené. Z toho 44 % respondentů bylo pro letní čas a pouze 24 % pro zimní čas. Odborníci však doporučují ponechat standardní středoevropský (zimní čas), který také lépe odpovídá lidskému biorytmu.
„V roce 2018 se o zrušení hodně mluvilo, řešily se výhody a hlavně nevýhody obou variant, přičemž ve společnosti převládal spíše názor vstříc celoročnímu zavedení letního času. Vášnivé diskuze postupně utichly a jelikož je zimní čas tím přirozeným, mohlo dojít k částečnému zvýšení podpory této možnosti s ohledem na její pozitiva v oblasti lidského zdraví,“ uvádí Radek Pileček ze STEM/MARK.
Zrušení střídání času?
Evropská unie rozhodla, že se v roce 2021 mění čas naposledy, ale kvůli koronavirové pandemii se členské státy nedokázaly dohodnout. V září roku 2021 česká vláda schválila nařízení, že dalších 5 let se bude u nás střídat čas. Ještě do roku 2026 je odhlasováno pravidelné časové střídání. Podle plánů by mělo dojít k definitivnímu sjednocení. Není jisté do jakého pásma Česká republika nakonec přejde, veřejnost dává přednost více letnímu času. Ten je však pro naše tělo nepřirozený, i když je vidina dlouhých letních večerů příjemná, měli bychom v první řadě myslet na své zdraví. Jak to celé bude? To se musíme nechat překvapit.
Zdroje: Novinky, e15, O pojištění, Stemmark
