Utekl jsem z města na venkov a v důchodu si konečně užívám. Mám víc klidu, zdraví i peněz v kapse
V důchodu jsem už pár let. Volna jsem si ale začal užívat teprve ve chvíli, kdy jsem se rozhodl po více než 55 letech vrátit na vesnici. Tady si konečně užívám klidu a pohody. Navíc žiju zdravěji a každý měsíc ušetřím nějakou tu (tisíci)korunu.
Narodil jsem se na vesnici nedaleko od Prahy. Život tady mi naprosto vyhovoval, byť cesta do školy a ze školy byla o něco delší. Jenže když mi bylo 13 let, přestěhovali jsme se do města. Chvíli trvalo, než jsem si tady zvykl, ale nakonec se ze mě stal stoprocentní „měšťák“. Nostalgie po vesnici však ve mně přeci jen zůstala. Roky se s roky sešly a nyní mám na krku sedm křížků. Poté, co děti vylétly z hnízda a zemřela mi, bohužel, manželka, jsem se rozhodl konečně vyslyšet volání venkova. Na stará kolena jsem se tedy vrátil tam, kde jsem vyrůstal. Sice do jiné vesnice, ale na venkov. To mi stačí!
Kdo se odstěhuje, má za tři
Nedávno jsem četl, že se mimo velká města hojně stěhují i mladí. Nedivím se jim. I když jde i na životě ve městě najít jistá pozitiva, některé průvodní jevy oželí asi každý. Jedním z hlavních jsou ceny bydlení, které v posledních letech míří do závratných výšin. Já jsem sice bydlel ve svém, ale jen energie mi stejně sebraly nemalou část penze. Byt jsem tedy prodal a koupil si menší domeček, který mně samotnému úplně stačí. A kdyby se přeci jen někdo našel, je tu místo i pro dva.
Jistě, pokud jste mladí, úspora peněz při životě na venkově nemusí být zase tak velká, protože můžete utrácet více za dojíždění do práce. To mě ovšem netrápí. Ve vsi, která má mimochodem zhruba 250 obyvatel, je obchod a hospoda, což je všechno, co k životu potřebuju. Navíc mám pořád svou starou škodovku, takže pokud by šla kila nezdravě dolů z nedostatku potravin, můžu si pro ně kamkoli zajet. Hodně laskomin mi navíc pokryje vlastní hospodářství. Ano, mám pravidelně čerstvá vejce i ovoce a zeleninu. Na vesnici tedy rozhodně ušetřím, byť jde o pár tisíc měsíčně.

Zhluboka se nadechnout
Při mém brouzdání internetem (jsem moderní důchodce, mám notebook a s webem jsem si už před lety „potykal“), mě zarazila informace, že ve městech vdechujete vzduch, který je z 91 % znečištěný. Když si vezmu, kolik času jsem ve svém životě vdechoval jedovaté zplodiny, oklepu se. Na druhou stranu mě při zjištění takových faktů vždy potěší, že přestěhováním jsem udělal něco i pro své plíce. A celkově pro své zdraví, protože životní prostředí na vesnici je rozhodně čistší.
V dětství jsem zažil, že náš soused s klidným svědomím pálil na zahradě plasty, což doprovázel příznačný černý kouř, nicméně takové excesy se už dnes snad moc často nedějí. Za pálení odpadů ostatně hrozí docela mastná pokuta. Každopádně mám důkaz, že se na vesnici skutečně žije zdravěji. Zatímco před přestěhováním mě doktor po prohlídce pravidelně strašil infarktem, teď už to nedělá. Ostatně nemusím k němu tak často, nefiguruje-li v tom ovšem nůž a má přirozená nešikovnost.

Jaká ves, takový stres
Na závěr bych chtěl zmínit ještě jednu věc. Od té doby, co jsem se přestěhoval na vesnici a odjel poslední „stěhovák“, jsem začal pociťovat příval klidu. Asi tušíte, že je to opravdu příjemná změna. Ne že bych neměl rád lidi, ale přicházet neustále do kontaktu s často zamračenými cizími tvářemi, mi právě dobře nedělalo. Zjistil jsem to ovšem až zpětně. Nikdy jsem si totiž neuvědomil, jak je život ve městě stresující, což se může ještě zhoršovat s přibývajícím věkem. Tlačenice v MHD mně už např. v posledních letech opravdu ničily a vyvolávaly ve mně úzkost.
Samozřejmě že i život na vesnici má určitá negativa. Máte-li např. rádi kulturu, denně do kina, do divadla nebo na koncert pravděpodobně nevyrazíte. Navíc hodně záleží na tom, jaké máte sousedy a roli asi hrají i další a další individuální faktory. Já bych na druhou stranu neměnil za nic na světě. Vyrazit na jaře a v létě takřka každé ráno do lesa, který mám jen 250 metrů od domu, je skutečný balzám na duši. Konečně tak zase žiju blíž přírodě a do města bych se už nikdy nevrátil.
Zdroje: ČT24, 100 + 1 zahraničních zajímavostí, Lidovky