Český Stonehenge: Záhadné kameny u Kounova, které vzdorují vědě

Není známo, jak jsou staré, za jakým účelem existují a jakého jsou původu. Nacházejí se mezi Rakovníkem, Žatcem a Panenským Týncem v lokalitě, která je chráněná jako kulturní památka. Toto tajemné místo je přirovnáváno ke Stonehenge ve Spojeném království. Jedná se o Kounovské kamenné řady.

Kounovské kamenné stavby, záhada v Česku

Kounov na Rakovnicku láká příznivce záhad a tajemných míst. Na svazích kopců jsou zde kamenné řady. Zkrátka zde můžete vidět až dva tisíce balvanů, které jsou uspořádané do rovnoběžných řad. Tajemství lokality ještě nebylo objasněno, sami se tak můžete stát na chvíli záhadologem a vyrazit do přírodního parku Džbán, který byl zřízen v roce 1994.

Kameny jsou rozprostřeny na území o rozloze 11 hektarů. Krajina je zde porostlá smíšeným lesem, trávou a křovisky. Na zemi je zde možné vidět celkem 14 řad křemencových kamenů s vysokým podílem oxidu křemičitého. Vznikly zřejmě druhotným zpevněním paleogenních písků a štěrků nad úrovní opukové plošiny v průběhu eocénu a oligocénu, tedy přibližně před 33 miliony let. Kameny jsou vysoké do 60 centimetrů a délka řad je od 50 do 350 metrů.

Místo je obestřeno řadou záhad. Zajímavé je například to, že řady mají víceméně severojižní orientaci. Jsou předmětem zkoumání, přičemž výsledky studií naznačují, že tyto řady mohly vzniknout v pravěku, ve středověku nebo v novověku a jejich účel není jasný. Avšak archeolog Karel Sklenář odmítá jejich pravěký původ a archeolog Jiří Neustupný odmítl vlastní návrh, že kameny vymezovaly pravěké závodní dráhy.

Kdo je postavil? A proč?

Existuje hypotéza, že jde o menhiry, tedy kamenné bloky svisle zasazené do země lidmi v období od neolitu po dobu bronzovou. Jenže Kounovské kamenné řady jsou tvořeny plochými kameny a nad zemí tolik nevyčnívají. Na druhé straně podoba kamenů není původní, protože v minulém století byly poškozeny lesní těžbou.

Pozoruhodný je fakt, že spojnice mezi kameny po promítnutí na obzor představují postavení některých nebeských těles. Mohlo jít tedy o pravěkou observatoř nebo kalendář. Po roce 2000 zde prováděl měření Jaroslav Helšus a zjistil, že řady směřují do jednoho bodu, kterým je obec Lipno v okrese Louny v Ústeckém kraji.

Zároveň existuje hypotéza, že byly kounovské řady chrámem k uctívání Slunce nebo ojedinělý systém polních mezí. Kameny v řadách si nejsou tvarově podobné a jejich rozmístění není pravidelné, čímž se odlišují od mnoha jiných evropských památek podobného typu.

Vydejte se naučnou stezkou

Jestliže plánujete vydat se na vycházku, můžete začít od nádraží v Mutějovicích, odkud vede trasa Naučné stezky Kamenné řady u Kounova. Tato stezka se ale kamenům věnuje pouze částečně, její zaměření je spíše přírodovědné a vede k hradu Pravda.

Také je možné dopravit se na parkoviště před domem U Tří lip v Kounově 49. Zde se mimo jiné nachází stálá expozice, která shrnuje dosavadní výsledky bádání. Nechává nahlédnout do řady dokumentů, přičemž můžete vidět i první publikovaný text o kamenných řadách vydaný roku 1934. 

Od parkoviště půjdete po žluté turistické trase, kterou můžete opustit u poutní kaple svatého Vojtěcha. Ke Kounovským kamenným řadám dojdete cestou označenou místním značením. Trasu můžete jít i s místním průvodcem.

Kounovské kamenné řady jsou od Kounova vzdálené asi 2,5 kilometru, dojdete k nim tedy zhruba za půl hodiny mystickou krajinou a oázou ticha. K největším balvanům nazvaným Pegas a Gibbon ukazují směrovky a ve východní části lokality najdete i turistický altán. Také v okolí najdete zajímavá místa jako keltské hradiště označované jako Malé hradisko nebo zmíněnou zříceninu hradu Pravda.

Vydejte se na místo a odhalte, zda jde o dílo přírody nebo člověka.

Zdroje: Wikipedia.org, kudyznudy.cz, fajnvylety.cz, obec-kounov.cz, turisticky-magazin.cz