Šokující pravda o genetickém inženýrství: Budoucnost bez nemocí a stárnutí
Genetické inženýrství je slovní spojení, které některé jedince děsí, další do něj ovšem vkládají velké naděje. Každopádně se může jednat o počátek světa bez nemocí a stárnutí. Jenže otázkou zůstává, zda takový svět skutečně chceme.
Genetické inženýrství je vědecká metoda, která dokáže zasahovat do struktury DNA. Ačkoli se jedná o další důkaz, že lidstvo dokáže pronikat neskutečně blízko k tajemstvím přírody, zároveň panují v souvislosti s ním určité obavy. V současné době se kupříkladu často hovoří o genetické metodě CRISPR-Cas9, která může představovat revoluční technologii v léčbě různých onemocnění. My se však nejprve zaměříme na krátký pohled do historie genetického inženýrství jako takového.
Krátký pohled do historie genetického inženýrství
Genetické inženýrství, které dokáže přímo zasahovat do struktury DNA, se využívá přes 50 let. Na počátku 70. let 20. století americký biochemik Paul Berg se svými kolegy úspěšně vložil geny fágu lambda a galaktózového operonu E. coli do DNA transformujícího viru SV40. Pokud se vám zdá takové vysvětlení složité, vězte, že je zjednodušeně řečeno autorem spojování molekul DNA, které pocházejí z různých organismů. Výzkum byl ovšem kvůli potenciálním rizikům zastaven. Postupně se ale začaly uskutečňovat další a další experimenty. V roce 2010 tak např. mohli vědci z Institutu J. Craiga Ventera oznámit vytvoření bakterie Synthia, tedy první (polo)syntetické formy života na světě.
Metoda CRISPR jako molekulární nůžky
V současné době se v souvislosti s genetickým inženýrstvím stále častěji hovoří o technice editace genu zvané CRISPR, což je metoda, s jejíž pomocí je možné modifikovat genomy organismů. Umožňuje totiž štěpit genom buňky na požadovaném místě. To dává možnost odstranit stávající geny, případně přidat geny nové. CRISPR-Cas9, což je plný název dané metody, tedy může část genetické informace vystřihnout, takže přestane fungovat, ale dokáže ji v případě potřeby rovněž nahradit informací jinou, což může mít velký vliv na fungování daného organismu.
„Tato technologie nám umožňuje manipulovat a přepisovat DNA s neuvěřitelnou přesností. Nic takového dosud neexistovalo,“ uvedl Sam Sternberg, což je biochemik a expert právě na CRISPR.
Technologie CRISPR má tedy schopnost upravovat lidskou DNA, což může vést k tomu, že bude lidstvo celkově odolnější vůči nemocem a stárnutí. Navíc ji lze využít i při léčbě různých chorob, neboť dokáže dostat léčebnou látku na to skutečně nejvhodnější místo. Tato genetická metoda ovšem může přetvořit celé lidstvo. Dokáže-li totiž modifikovat genom člověka, změny zapsané v genech se pochopitelně následně dokážou přenášet na další generace.
Možné dopady úpravy lidského genomu
Čínský vědec Che Ťien-Kchuej strávil tři roky za mřížemi poté, co vyšlo najevo, že geneticky upravoval lidská embrya tak, aby byla rezistentní vůči HIV a údajně jim vylepšil inteligenci. Stále se přitom neví, zda dané děti nemohou být nějak postiženy a nehrozí u nich vyšší riziko úmrtí. V tomto případě jde ovšem o extrém, neboť´podle Sama Sternberga se většina vědců snaží využít danou technologii CRISPR k léčbě nemocí. Na druhou stranu i to může v konečném důsledku znamenat jistý problém.
Na konci roku 2022 Organizace spojených národů (OSN) oznámila, že na planetě Zemi oficiálně žije přes osm miliard lidí. To je mimochodem dvakrát více než před 50 lety, a to i bez molekulárních nůžek. Planeta Země není nafukovací a uživit takový počet lidí může být problematické. Ke kolonizaci nějakého jiného vesmírného tělesa navíc lidstvu přeci jen ještě nějaký ten pátek schází. Metoda CRISPR-Cas9 tak sice může prodloužit životy, ale zároveň prohloubit problémy s přelidněním Země.
„Nepochybně součástí východiska, pokud nás má planeta dlouhodobě uživit všechny, je změna v jídelníčku směrem k potravinám méně náročným na půdu, vodu či hnojiva – typicky luštěninám, lokálnímu ovoci a zelenině, nebo ořechům ,“ uvedl již před třemi lety pro Seznam Zprávy vedoucí Klimatýmu AMO Tomáš Jungwirth Březovský. „Jídelníček náročný na (zejména červené) maso a mléčné výrobky je ve velkém měřítku jednoduše neudržitelný.“
Zdroje: iRozhlas, Wikipedia, ČT24, Radiožurnál, Vesmír, ČT24, Novinky, Seznam Zprávy
