Co víte o českých regionech? Kvíz plný tradic a nářečí, která vás zaskočí
V Česku existuje celá řada regionů, v nichž se dodržují různé celonárodní i celoevropské tradice. Stále jsou ovšem živé i tradice místní a jednotlivé oblasti se liší rovněž nářečím nebo unikátními zvyky. Otestujte si tedy, jak dobře se vyznáte v českém folklóru.
Českou republiku tvoří celkem 14 krajů, které se mnohdy překrývají s tradičními regiony, což je označení pro území vymezené na základě společných znaků. Tyto znaky sice mohou být i přírodní, ale vymezující bývají především společné kulturní rysy. Na východě České republiky, tedy na Moravě a ve Slezsku ostatně existuje dodnes řada oblastí, ve kterých jsou jejich obyvatelé hrdí na svou jedinečnou kulturu. Ta starousedlíky charakterizuje a odlišuje je od lidí, kteří nejsou místní.
Odlišná jsou zvyky, nářečí i kroje
Jednotlivé regiony se odlišují tradicemi a zvyky, byť jsou dnes mnohé obyčeje celorepublikové (svatováclavské slavnosti) nebo celoevropské (svátky vánoční). Tradiční zvyklosti jsou v některých oblastech důležité, v dalších už zase tak velkou roli v životě obyvatel nehrají. Obyvatele jednotlivých oblastí je každopádně často možné rozlišit díky používanému jazyku. Poněkud jinak mluví Čech a Moravák, stejně jako Valach a Slezan. V některých případech si dokonce ani oba aktéři dialogu nemusí příliš dobře rozumět.
Pošumaví, Posázaví, Podkrkonoší, Horácko, Haná, Slezsko, Valašsko, Slovácko – to je pouze krátký výčet několika regionů, které se nazývají rovněž národopisné oblasti. Především na Moravě a ve Slezsku je dodnes živá tradice krojů, tedy slavnostních oděvů, které se liší kraj od kraje. Např. na Hané, kde je úrodná půda, se tradičně nosí velice zdobené kroje. Na Valašsku je naopak půda úrodná méně a oděvy zde bývaly odedávna jednodušší. Lidé zde totiž žili skromněji. Dané oděvy tedy mohou vypovídat o mnohém z života místních.
10 otázek, které otestují vaše znalosti tradic, nářečí a zvyků
1. Mezi celorepublikové tradice patří tvorba betlémů, tedy plastických zobrazení scény narození Ježíše Krista, kterým se říká rovněž jesličky. Víte, jak se jmenuje největší lidový mechanický betlém na světě, jenž je dokonce zapsán v Guinnessově knize rekordů?
a) Proboštův betlém
b) Krýzovy jesličky
c) Pohyblivý sušický betlém
d) Vranovské jesličky
2. Pokud se o dívce v Čechách řekne, že je štíhlá, co o ní prohlásí na Moravě? Že je
a) chudá
b) subtilní
c) nevalná
d) bědná
3. V Čechách se běžně používá slovo chlapec. Jaké slovo je ale používáno na Valašsku?
a) děcko
b) synek
c) borec
d) ogar
4. V Česku se ujala i slova přejatá, a to např. ze sousedního Německa. Víte, co je to erteple?
a) brambora
b) okurka
c) paprika
d) pantofel
5. Jistě znáte pohádku O kohoutkovi a slepičce. Poznali byste, jak by se daný příběh nazýval ve staročeštině?
a) O kohútkovi a slepici
b) O kokrháčovi a družce
c) O kokotkovi a kokotce
d) O znárodněné drůbeži
6, Jak se na jihu Čech říká Budějovicím?
a) Budějice
b) Budějce
c) Budice
d) Budweisnice
7. Že u nás tradice nejsou ani zdaleka mrtvé, dokládá mezinárodní festival Strážnice, což je nejstarší a největší folklorní festival v Evropě. Letos se bude konat jeho jubilejní ročník. Víte, kolikátý?
a) 50.
b) 60.
c) 70.
d) 80.
8. Na mnoha českých vesnicích se stále dodržuje tradice stavění májky (máje), což je zvyk vídaný i jinde v Evropě. Mezi související tradice patří tzv. kradení májky chlapci a muži z okolních vesnic. Když se jim to i přes hlídky podaří, co to znamená pro okradenou vesnici?
a) velké štěstí
b) velkou neúrodu
c) velkou ostudu
d) velké neštěstí
9. Na Slovácku se dříve ke štědrovečerní večeři konzumovala omáčka zvaná „sladká mačka“ či „bryja“. Víte, co bylo základní surovinou pro její výrobu?
a) sušené švestky
b) sušená jablka
c) pečené hrušky
d) nákladné okurky
10. Jedno staročeské přísloví říká: „Co jsi z úst vypustil,“
a) to už nazpátek nedostaneš.“
b) v apatyce nekoupíš.“
c) to ani tvá žena nevrátí.“
d) to ani párem koní nedostaneš zpět.“
Správné odpovědi:
1b, 2a, 3d, 4a, 5c, 6b, 7d, 8c, 9a, 10d
