Mikroplasty v potravinách. Problém, který může ovlivnit i vaše zdraví
Mikroplasty jsou v posledních letech velmi diskutovaným tématem. Jedná se o celosvětový problém, který ovlivňuje nejen ekologii a chod celé planety, ale i naše zdraví. Mikroplasty se totiž nachází v půdě, ovzduší i ve vodě. Odtud se snadno dostanou do potravin, které pak jíme. To logicky ovlivňuje naše zdraví.
Co jsou mikroplasty a kde se berou
Za mikroplasty jsou považovány kousky plastů, které jsou menší než 5 milimetrů. Obecně jsou rozdělovány na primární a sekundární mikroplasty. Primárními můžeme chápat ty plasty, které vznikají přímou činností člověka. Sekundární pak vznikají rozpadem větších kusů plastů.
V dnešní době jsou identifikovány tři zdroje, odkud se mikroplasty v ovzduší, vodě a půdě berou. Jedním z těchto zdrojů je praní syntetického prádla. Z něj se uvolňuje velké množství mikroplastů, které se následně dostanou do vody. I když některé z nich zachytí čističky, stejně skončí většina těchto mikročástic v řekách a následně v oceánech. Velký problém představuje i zubní pasta nebo některé druhy kosmetiky. Jedná se o plastové mikroperličky, které opět proniknou do vody a odtud dále – do půdy, plodin atd. Problém mohou představovat i pneumatiky aut, které se odírají o cestu, po které jedou. I takto se dostávají mikroplasty do půdy, vody a ovzduší.
Mikroplasty pak způsobí přímé i nepřímé efekty, které ve výsledku mohou ovlivňovat i naše zdraví. Primárním efektem je uvolňování škodlivých složek. Sekundární pak vzniknou, když mikroplasty absorbují nebezpečné látky z okolí. Ty mohou proniknout do mikroorganismů a promítnout se tak až do potravního řetězce. Jedná se hlavně o polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky, organochlorované pesticidy, alkyfenoly a další látky.
Pokud jsou navíc mikroplasty ve tvaru vláken, ohrožují organismus více než částečky obvyklých tvarů. Mohou se totiž v trávicím systému zaseknout a vytvářet různé překážky. To pak může ohrozit zdraví i růst. U malých vodních živočichů to dokonce může ovlivnit jejich reprodukci. V tomto případě však nejde jen o vodní živočichy. Tyto mikroplasty mohou stejně negativně působit i na člověka, kterému se dostaly do trávicí soustavy, plic a podobně. Jak mikroplasty ovlivňují celkové zdraví člověka si ukážeme níže.
V jakých potravinách se mikro plasty nachází
Z výše uvedených informací už jste jistě pochopili, že mikroplasty se do vašeho těla dostávají nejen vzduchem, který dýcháme, ale i vodou a dokonce potravinami. Tento problém není jen u ryb a mořských plodů. Malé mikroplasty o velikosti mikrometru a menší se dostávají i do plodin, a to z půdy, v níž rostou. Ta je hnojena odpadem z čističek vod, které mikro plasty zachycují. Jedná se tedy o neustálý koloběh, v němž v dnešní době prakticky není možnost, jak se mikroplastům vyhnout. Nachází se i v kohoutkové vodě. Zajímavostí je, že v mnohem větším množství mohou být ve vodě balené, a to dokonce i ve vodě kojenecké. Proniknutí mikroplastů do vody nebo potravin může ovlivnit i teplota. Pokud pijete čaj, zalijete ho sice čistou převařenou vodou, mikroplastům se však stejně nevyhnete. Uvolňuje se i z plasto-celulózových čajových sáčků. Ze zpracovaných potravin je obsahuje například cukr, sůl, med nebo pivo.
Ani zastánci zdravé výživy a raw stravování se mikroplastům nevyhnou. Vyskytují se i v ovoci a zelenině. Tam byly např. nalezeny mikroplasty o velikosti 2 mikrometry.
Jak mikroplasty v potravinách ovlivňují naše zdraví
Problémem mikroplastů je především to, že se s nimi naše tělo nedokáže vždy řádně vypořádat. Vznikají tak chronická onemocnění a choroby, které označujeme jako civilizační. Např. Parkinsonova choroba. Když pomineme, kolik mikroplastů za život vdechneme, a budeme se soustředit jen na ty, které se do našeho těla dostanou stravou a nápoji, získáme velmi znepokojující výsledek.
Místem, kde se v našem těle mikroplasty ukládají, je především trávicí soustava. Negativně mohou působit ve střevech, ale také se odtud dostanou do dalších orgánů, jako je mozek, játra nebo ledviny. Mohou tak vznikat chronické záněty střev, jaterní cirhóza, nebo i respirační onemocnění.
Problém je především u mikroplastů nejmenší velikosti. Zatímco větší mikroplasty mohou naším tělem projít, aniž by jeho chod či zdraví nějak ovlivnily, ty, které jsou menší než 1 mikrometr, se mohou dostat co krve. Odtud se mohou dostat až do mozku. Hematoencefalická bariéra jim v tom nedokáže zabránit. Jakmile se mikroplasty do mozku dostanou, mohou tam působit neurotoxicky. V mozku pak z mikroplastů vzniknou nanoplasty, které způsobí různé nemoci, např. zmíněnou Parkinsonovu chorobu.
Zdroje:
